Článek
„Zcela upřímně si myslím, že návrh neprojde, ale domnívám se, že bychom o tom tématu měli vést vážnou diskuzi,“ reagoval poslanec na dotaz Novinek.
„Nemůžeme se tvářit, že je vše v nejlepším pořádku, přesvědčovat děti, že peníze se nevydělávají prací, ale lze je lehce získat hazardem, pomáhat budovat jejich závislost na hazardu, riskovat rozklad jejich osobnosti a rozpad rodin. Myslím si, že je nejvyšší čas s tím začít něco dělat,“ uvádí na konci čtyřletého volebního období, kdy je šance na zákonné změny mizivá.
Balaš navrhuje, aby se pravidla pro reklamu na hazard zpřísnila. V rozhlase a televizi by se podle něj neměla reklama na tyto služby vysílat před 22. hodinou, anebo jen v časech, kdy jsou u obrazovek a přijímačů především dospělí.
Jak by to bylo se streamovacími platformami, které jsou v Česku oblíbené a mladí přes ně sledují seriály či filmy, návrh neřeší.
Poslanec navrhuje také omezení pro billboardy, reklamní plochy, letáky a tisk, včetně deníků, týdeníků a dalších periodik.
To vše má ale jednu velkou výjimku - omezení by nedopadla na sportovní organizace, sportovní soutěže ani sportovce samotné. Právě sázky na sportovní utkání, závody či souboje jsou středobodem této oblasti. Regulace reklamy by neplatila ani pro sportoviště, která jsou hazardními firmami sponzorovány a jejich loga obepínají mantinely či hřiště.
A důvod výjimky? „Aby byla zachována možnost finanční podpory těchto subjektů působících v oblasti sportu a pohybových aktivit, která je pro jejich činnost existenčně nezbytná,“ stojí v návrhu.
Není sázek, není liga?
Problém je v tom, že sázkařské společnosti jsou titulárními sponzory nejvyšší hokejové i fotbalové ligy.
Sportovní přenosy, včetně předzápasového programu nebo komerčních přestávek, jsou orámovány reklamami na tyto platformy. Jejich zisky se přitom každoročně zvyšují a pohybují se v miliardách korun.
Jak ale připomíná psycholog Lukáš Blinka z Institutu pro psychologický výzkum při Masarykově univerzitě v Brně, na přelomu tisíciletí byly sportovní akce, například Formule 1, sponzorovány tabákovými výrobci. Došlo k regulaci a sektor kvůli tomu také nezkrachoval. Našli se jiní sponzoři.
„Z psychologického nebo adiktologického hlediska tato regulace, tak jak byla navržena, nemá smysl,“ upozornil.
Paradoxně by to mohlo situaci zhoršit. Reklamu totiž dospívající dokážou kriticky zhodnotit, uvědomují si, že je jejím smyslem je k něčemu nalákat.
„V okamžiku, kdy ale zákonodárci zakážou reklamu, která vypadá jako reklama, a nechají ji na úrovni názvů sázkových kanceláří na sportovištích nebo aby je mohli využívat sami sportovci, tak tím tento kritický hlas obchází a paradoxně má tato forma propagace ještě silnější účinek“ podotkl psycholog.
V úvodu zmíněná třetina mladých mezi 15 až 19 lety uvedla už v roce 2021 ve výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci, že má zkušenost s hraním hazardních her v posledním roce. Častěji šlo o chlapce - asi z 38 procent, u dívek to bylo 24 procent.
K podobným závěrům došla mezinárodní srovnávací Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) pro rok 2024. Oproti roku 2019 se podíl náctiletých, kteří zkouší hazard, zvýšil z 20 na téměř 28 procent.
„Dlouhodobě je patrný mírný nárůst míry hazardního hraní v obecné populaci starší 15 let. Počet lidí ohrožených vznikem problémového hráčství se odhaduje na 140 až 250 tisíc osob starších 15 let,“ dodává Lucia Kiššová, ředitelka Odboru protidrogové politiky při Úřadu vlády.
Blinka navíc zdůrazňuje: „Chlapci jsou poměrně ohrožení, to procento není zanedbatelné. A pokud bychom se podívali na demografické charakteristiky těchto adolescentů, tak jsou to přesně ti, které bychom očekávali kolem fotbalu a hokeje.“
Významný problém vidí v tom, že se chování sportovců a jejich vazba na sázkařské prostředí normalizuje.
Balašův návrh bude řešit ve středu sněmovní zdravotnický výbor, který má na stole novelu regulující dostupnost a reklamu u energy drinků. Vzhledem k tomu, že nebyl předem projednán a Sněmovnu čekají prázdniny a poté volby, nebude zřejmě úspěšný.
