Za bytelnější mosty, tunely a silnice si armáda připlatí miliardy

Ministerstva obrany a dopravy proto pracují na systému, do kterého by vojáci mohli snadněji zadávat své požadavky na dopravní stavby. „Aby bylo možné stanovit rozsah těchto požadavků při výstavbě a také určit finanční výdaje, které by s tím souvisely,“ řekla Novinkám mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl.

Podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jana Rýdla je spolupráce s armádou dlouhodobá a nic se na ní nezmění, novinkou bude, že se financování dopravních staveb bude započítávat mezi obranné výdaje. Ze státního rozpočtu by výhledově na posílení strategické infrastruktury měly jít desítky až stovky miliard korun.

„Dálniční síť slouží v mírových dobách civilnímu provozu, ale je to nanejvýš strategická stavba, proto jsme v permanentní výměně dat s ministerstvem obrany a generálním štábem,“ řekl Novinkám Rýdl.

Jako příklad spolupráce uvedl záložní letiště na dálnicích. „Moderní civilně-armádní stavba je třeba záložní vzletová a přistávací stavba u Vyškova na D46, kterou jsme stavěli loni,“ řekl Rýdl. Na stavbu použili speciální beton a postupy.

„Není tam střední dělicí pás a je to souvislá betonová plocha. Po stranách je odpočívka, kterou lze použít jako stojánku pro letouny,“ poznamenal Rýdl s tím, že druhé záložní letiště je na D1 u Velkého Meziříčí. Na těchto stavbách se ještě obrana finančně nepodílela.

Generál Róbert Bielený, ředitel armádní logistiky, Novinkám řekl, že s lidmi z ŘSD a ze Správy železnic jednají každý měsíc.

„Těžištěm posledních jednání jsou projekty rozvoje duální dopravní infrastruktury, tedy takové, která je učena pro civilní a vojenské užití,“ dodal generál.

Konkrétně jde o tři dopravní akce – rekonstrukci mostu Šmejkalka na D1, rekonstrukci dálnice D1 v Brně a budovanou dálnici D35 u Olomouce. Podle generála se podařilo na tyto stavby získat skoro 1,9 miliardy korun z evropských fondů určených na vojenskou mobilitu.

Česko by v případě konfliktu s Ruskem sloužilo pro jednotky NATO jako tranzitní země a musí podle Bieleného rozvíjet takzvané schopnosti Host National Support – což znamená podpora hostitelským státem.

„Příkladem může být připravovaná výstavba nebo zodolnění odpočívek u dálnic pro jednotlivé proudy 20 až 25 vojenských vozidel,“ dodal generál.

V zemích NATO vzniká plán na posílení strategické infrastruktury, který by se měl podrobněji řešit na červnovém summitu v Haagu. Alianční země by se měly hlavně kvůli agresivnímu Rusku zavázat, že budou do roku 2032 vydávat pět procent HDP, z toho 3,5 procenta přímo na obranné účely, dalších 1,5 procenta pak na výdaje, které s obranou souvisejí, například právě na budování mostů a tunelů.

Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala řekli, že takový plán podporují.

Dnes resort obrany dostává ročně dvě procenta HDP, což činí zhruba 160 miliard korun. Pokud se k tomuto plánu Česko zaváže, znamenalo by to, že bude dávat na obranu 280 miliard korun a dalších 120 miliard na dopravní a jiné stavby související s obranou země.