Článek
Všechny podezřelé obchody musí finanční společnosti hlásit Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ). Podle mluvčí ministerstva financí Michaely Lagronové to ale státní úřady dělat nemusí. „Tato povinnost se na ně nevztahuje,“ sdělila Novinkám s tím, že zákon je taxativně neuvádí, na rozdíl třeba i od advokátů a notářů.
U převodu 468 bitcoinů za téměř miliardu korun z bitcoinové peněženky dříve trestaného Tomáše Jiřikovského na ministerstvo spravedlnosti byl v březnu brněnský notář Lubomír Mika, který pak o tom vyhotovil notářský zápis. Zda podezřelý dar nahlásil FAÚ nebo Notářské komoře, na dotaz Novinek neodpověděl.
Stát povinnost prověřovat a hlásit podezřelé transakce opravdu výslovně stanovenou nemá. Jenže podle oslovených právníků jen proto, že se předpokládá, že ji bude dodržovat stejně jako ti, kterým ji uložil.
Zástupci finančních společností počínání státu nechápou. „Po finančních institucích se chce proces AML (Anti-Money Laundering – dodržování zákona proti praní špinavých peněz), a jelikož se jedná o transakci velkého rozsahu, jsem přesvědčen, že se ten proces měl provést i v případě státu. A jsem si jist, že by jím tato transakce neprošla,“ řekl Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities, jenž je současně poradcem premiéra Petra Fialy (ODS).
Nad tím, že nebyl prokázán původ majetku, se podivoval. „Když k nám na stůl přijde větší transakce, musíme provádět prověření právě procesem AML. Teprve ve chvíli, kdy jím transakce projde a původ majetku je prokázán, může transakce postupovat dál,“ popsal.
Podle Křečka mělo být varováním už to, že se jedná o kryptoměnu. „A když byl majitel ke všemu trestně stíhaný, znamená to další vykřičníky. Je divné, že stát postupuje jinak, než jak se to požaduje po regulovaných finančních institucích,“ uzavřel Křeček.
„Stát by se nepochybně regulacemi AML řídit měl, když je žádá po soukromém sektoru,“ souhlasí analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ani podle něj by banky či regulované kryptoburzy podobnou operaci nepodnikly. Zdroj bitcoinů by prověřily a záhy shledaly, že je vysoce problematický.
„To ostatně mohlo snadno shledat i ministerstvo spravedlnosti, respektive znalec či notář, kteří byli do transakce zaangažováni. Jde o veřejně lehce přístupné informace,“ podotkl Kovanda.
„Odmítli bychom to“
Největší tuzemská banka Česká spořitelna Novinkám sdělila, že dar v kryptoměně by nikdy nepřijala. Pro bitcoin platí pravidla proti praní špinavých peněz stejně jako pro transakce s klasickými penězi. Finanční instituce jsou povinny prověřovat totožnosti klientů u obchodů v hodnotě nad 15 tisíc eur (375 tisíc Kč).
Šéf kryptoburzy Coinmate Roman Valihrach Novinkám potvrdil, že pokud by transakce v takovém rozsahu jako na ministerstvu spravedlnosti probíhala přes ni, pravidla proti praní špinavých peněz by se v jejím případě aktivovala automaticky.
„Doložení původu prostředků je dnes běžný požadavek už při překročení měsíčního limitu 250 tisíc korun – a tady šlo o částku v řádu miliard,“ poznamenal.
Smyslem zákona AML je podle expertů zabránit zneužití finančního systému k praní špinavých peněz, případně zabránit jejich praní přes jiné kanály, jako jsou nemovitosti, drahé kovy a podobně. „Nepředpokládá se a neznám případy, kde by se někdo pokoušel „proprat“ příjmy z trestné činnosti přes stát. Proto by na něj zákon platit neměl – způsobovalo by to jen administrativní zátěž v oblasti, kde není riziko,“ řekl Novinkám expert PwC na boj s finanční kriminalitou Petr Kranda.
Vzhledem k částce, o kterou se v bitcoinové kauze jedná, se podle něj mělo po původu prostředků pátrat, hlavně po tom, zda nemohou pocházet z jakékoliv trestné činnosti. „Pokud ano, tak by mělo dojít k jejich zmražení a následnému soudem potvrzenému propadnutí státu,“ dodal.
Na dotaz, zda by měl stát prověřovat všechny podezřelé transakce tak jako banky nebo právníci, ministerstva financí ani spravedlnosti včera neodpověděla. Mluvčí Lagronová jen uvedla, že vzhledem k mlčenlivosti dané zákonem nemůže kauzu darovaných bitcoinů komentovat.