Článek
Podle některých expertů daňové zvýhodňování osob samostatně výdělečně činných vede mimo jiné ke švarcsystému a doporučují reformu. Podle jejich názoru by státu přinesla asi 25 miliard korun ročně.
„Nastiňujeme možné změny, které by opravily nerovnosti ve zdanění OSVČ. Zásadní je snížení paušálních výdajů na úroveň blíže skutečným výdajům, které OSVČ mají. Dále by pomohlo omezení paušální daně, jak to v posledních letech udělali v Polsku nebo Maďarsku. Nízkopříjmovým OSVČ by pak pomohlo snížení minim zdravotního pojištění, které je relativně vysoké,“ shrnul pro Novinky jeden z autorů studie Petr Vilím.
Daňové zvýhodnění OSVČ mělo v 90. letech podpořit podnikání. Podle autorů ale teď křiví pracovní trh a popírá princip daňové neutrality. Česko má jeden z nejvyšších podílů živnostníků na pracovní síle mezi průmyslovými státy. S živností jako hlavní činností je to 13 procent, s připočtením vedlejších činností pak 22 procent.
„Reálně ze zvýhodnění dnes těží primárně vysokopříjmové OSVČ v kancelářských profesích. Část z nich navíc pracuje formou švarcsystému – formálně jako OSVČ, de facto jako zaměstnanci,“ tvrdí studie. Podle ní na švarcsystém pracuje 100 až 175 tisíc lidí s hlavní činností.
Zatímco živnostníci v hlavní činnosti mají v průměru daňovou sazbu 22 procent, zaměstnanci 39 procent. Ze skutečného zisku kancelářská OSVČ zaplatí 11 procent, zaměstnanec z nákladu práce 42 procent. Rozdíl je nejvyšší z okolních zemí.
Uplatněním výdajových paušálů si OSVČ snižují základ pro výpočet daně z příjmu a odvodů. Podle autorů je nastavení příliš štědré. Loňský průzkum mezi 1400 živnostníky ukázal, že výdaje kancelářských živností s výdajovým paušálem 60 procent činí podle nich ve skutečnosti 16 procent. U řemeslníků a zemědělců jsou paušální výdaje na 80 procentech, reportované na 50 procentech. U dalších živností s paušálem 60 procent jsou skutečné výdaje 39 procent. Jiné podnikání s paušálem 40 procent má výdaje 21 procent.
Paušální daň - jednotnou platbu symbolicky nízké daně a pojistného - využívá přes sto tisíc OSVČ. Podle studie je při vysokých tržbách a nízkých nákladech daňový paušál ještě výhodnější než výdajový. Z analýzy daňových přiznání vyplývá, že u pětiny nejvýše příjmových živnostníků činí sazba u kancelářských profesí 15 procent a u jiných profesí 22 procent. Zatížení nízkopříjmových živnostníků se naopak může blížit zatížení zaměstnanců, a to kvůli minimům pojistného.
Podle autorů by k férovějšímu a efektivnějšímu daňovému systému přispělo realističtější nastavení výdajových paušálů, omezení paušální daně při snížení limitu tržeb na původní hranici jeden milion korun z nynějších dvou milionů i změny ve vyměřovacích základech. Zmírnila by se regrese mezi jednotlivými OSVČ, zmenšil rozdíl ve zdanění živnostníků a zaměstnanců a zároveň by se podle studie omezil švarcsystém.
Řada ekonomů volá po reformě
Někteří ekonomové také navrhují, aby minima zdravotního pojištění hlavních OSVČ se snížila na úroveň platby zaměstnanců s minimální mzdou. Za dobrý krok naopak označili plánované zvýšení minim sociálního pojistného vzhledem ke snaze zajistit živnostníkům důstojné důchody.
Stát by tak na pojistném mohl vybrat navíc zhruba 25 miliard korun ročně, uvedl autorský tým. Zdůraznil, že reforma podle nich není trestem pro živnostníky, ale krokem k narovnání pravidel pro různé typy práce.
Navrhované změny by měly mírně ulevit 36 procentům OSVČ. Pomohly by zejména nízkopříjmovým, kterým by se snížila minima zdravotního pojistného.
Odvody by se naopak zvýšily 60 procentům převážně středně- a vysokopříjmových OSVČ. Odráželo by to hlavně realističtější paušální výdaje a omezení paušální daně. U horních dvou pětin osob samostatně výdělečně činných by se průměrná daňová sazba zvýšila o zhruba 10 procentních bodů.
Rozdíl ve zdanění mezi zaměstnanci a většinou OSVČ by i po reformě zůstal – kromě nízkopříjmové pětiny – alespoň 10 procentních bodů.
Po reformě, se kterou ale z časových důvodů může přijít až příští vláda, volá řada odborníků. „Nerovnosti ve zdanění OSVČ představují problém na našem trhu práce, který je i jednou z příčin švarcsystému. Jakkoli se právo snaží švarcsystém potírat, není v tom moc úspěšné. Navrhované reformy by mohly podstatně omezit motivaci ke švarcsystému, a tím vylepšit vymáhání pracovního práva v České republice,“ míní Jakub Tomšej z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Podle Vladimíra Bezděka, poradce prezidenta Petra Pavla a bývalého člena Národní ekonomické rady vlády, je nezbytné najít ve společnosti a u tvůrců hospodářských politik odvahu otevřít mnoho historických tabu. „Studie PAQ Research dává dobrý návod na to, co je potřebné udělat a jaké to přinese dopady. Benefitovat z předložených návrhů bude celá společnost,“ prohlásil.
Zdanění OSVČ, jež na rozdíl od zaměstnanců především nechrání zákoník práce, je dlouhodobě diskutovaným tématem, které vzbuzuje velké vášně.
Dosud však chyběla solidní data. „Studie PAQ Research a RILSA tento deficit poprvé systematicky řeší – na základě unikátních dat přináší nejen analýzu, ale i konkrétní návrhy, jak systém narovnat. Ne všechny návrhy musí mít automatickou podporu, jako celek ale směřují k vyšší efektivitě, spravedlnosti a odstranění neodůvodněných rozdílů mezi typy pracujících,“ ocenil návrhy vedoucí katedry veřejné ekonomie na Masarykově univerzitě Robert Jahoda.
